Horolezectví

Na nejvyšší vrchol Kamnicko-Savinjských Alp, kterým je s výškou 2 558 metrů nad mořem Grintovec, vede několik tras. Mezi ty obtížnější patří přístupy z Jezerska a údolí řeky Kokry, zatímco z městečka Kamnicka Bistrica na něj vede technicky poměrně snadná trasa. Výstup však přesto vyžaduje dobrou fyzickou kondici, protože trasa vyžaduje téměř 2000 metrů stoupání. Kromě toho, že Grintovec patří k dvoutisícovkám, které je na území Slovinska nejsnazší osvojit, láká turisty také nádhernými výhledy na Lublaňskou kotlinu, Jezersko a okolní vrcholy, a dohlédnete z něj i na Karavanky a Julské Alpy.

Cestou na vrchol hory Grintovec si turisté mohou odpočinout u horské chaty Cojzova koča na Kokrském sedle, která může být i konečným cílem túry. Chata, pojmenovaná po bratrech Žigovi a Karlovi Zoisových, stojí na sedle mezi vrcholy Grintovec a Kalška gora již od konce 19. století. V létě je otevřena každý den a kromě jídla a pití nabízí i možnost přenocování.

Čím je Triglav pro Slovince, tím je Kamniško sedlo pro Kamničany - říká se, že by na něj měl vystoupit každý alespoň jednou. Z údolí řeky Kamnicka Bistrica vede do sedla nenáročná značená stezka, která průměrnému turistovi zabere trvá něco málo pod 4 hodiny. Stezka vede zpočátku lesem, pak stoupá širokou mýtinou s osamělými skalami po travnatém svahu k chata Kamnicka koča, která stojí na svažité straně Kamnického sedla mezi Branou a Planjavou. Chatu, která je od června do října otevřena každý den a v ostatních měsících o víkendech, spravuje horolezecký spolek Planinsko društvo Kamnik.

Jedním z nejoblíbenějších výstupů v Kamnicko-Savinjských Alpách je 2 132 metrů vysoký Storžič, nejvyšší hora západní části pohoří. Název Storžič je odvozen od kuželovitého tvaru vrcholu, na kterém se nachází památný kříž a vyhlídková plošina. Prvními objeviteli Storžiče byli botanici, neboť se zde vyskytuje široká škála vysokohorské flóry, mezi kterou jde narazit i na vzácný endemický zvonek Zoisův. Na vrchol vede řada přístupů, od velmi obtížných až po snadné trasy. Mezi nimi je oblíbená ta, která začíná ve vesnici Povlje u Preddvoru a lze po ní za něco málo přes 4 hodiny vystoupat do výšky 1422 metrů.

Oblíbeným výchozím bodem pro výstup na horu Storžič je také horská chata Dom pod Storžičem, která je v nadmořské výšce 1 123 metrů dostupná i autem. Chata, která se pyšní i titulem Rodinám přátelská chata, je po celý rok hojně navštěvována turisty a horskými cyklisty, v zimě je známá zejména mezi sáňkaři. Kromě dobrého jídla, přes vydatné polévky, horalské pokrmy až po dezerty, nabízí také možnost přenocování.

Třetím nejvyšším vrcholem Kamnicko-Savinjských Alp je s nadmořskou výškou 2 532 metrů hora Skuta a výstup na ni patří k těm obtížnějším. Je také jednou z nejnavštěvovanějších, a to díky nádherným rozhledům a pohledům do údolí. Kousek pod vrcholem, ve skalnaté krajině zvané Mali podi, se nachází jeden z nejkrásnějších nouzových nocoven v našich horách, bivak pod Skutou. Byl vybudován v roce 2015 a podílelo se na něm velké množství odborníků z různých oborů, z nichž většina pracovala jako dobrovolníci.

Vypravte se na první sportovní ferratu ve slovinských Alpách a jednu z těch náročnějších ve Slovinsku - Via Ferrata Češka koča. Vychutnejte si nádherné výhledy do údolí Ravenska kočna, které vás uchvátí natolik, že se budete muset zastavit a kochat se. Ferrata má výškový rozdíl přibližně 300 metrů a trvá necelé dvě hodiny. Po občerstvení v chatě se můžete vrátit do údolí lehčí trasou, která je oblíbená i pro rodinné túry.